Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nedotýkejte se drátů na zem spadlých

1. 03. 2017 20:01:43
Nedávno se přes nás přehnala bouřka. Meluzína hvízdala, stromy se ohýbaly a odhazovaly větve, nedívajíce se kam. Pak to udělalo "pink," a barákem se rozlehlo ticho a tma. Byli jsme bez proudu.

Paměť mi naštěstí stále dobře slouží, takže jsem si během pěti minut vzpomněla, kde jsou svíčky, a která zásuvka skrývá sirky. Poté jsem se, povzbuzena úspěchem a s plápolající svící v ruce, vydala do sklepa hledat petrolejku, a cestou mi nezbývalo než doufat, že posledně nevybumbala všechnu životadárnou kapalinu. Inu, uvidíme, řekla by osoba vizuálně znevýhodněná.

Je to stejně potvora, ta elektřina. Zřejmě dobře ví, jak moc na ní závisíme, a že když na chvíli vyplivne, svět se posadí na zadek. V ulicích se to mele, ánžto něpremávají semafory, a probojovat se skrz křižovatku, aniž by karosérie našeho vozidla skončila s trvalou ondulací, není pro slabé nervy. Nákupní střediska prožívají hluboký šok; EET i neEET pokladny odmítají spolupráci, a kdo dnes má ty na kličku? Zdmi věžáků lomcuje zoufalé volání o pomoc, ozývající se z výtahů, uvízlých mezi patry, a jestli se zrovna nalézám u doktora? Darmo mluvit. Ten je - bez chorobopisů, uzamčených v nefungujícím počítači - v háji zeleném.

Při této příležitosti jsem si vzpomněla na výlet do Tater, kde to kdysi také udělalo "pink." Po opuštění zšeřelých prostor Mikulášské chaty, a ometení čerstvě napadaného sněhu z auta (co bychom se divili, vždyť je teprve polovina června) jsme vyrazili na návštěvu jeskyně, nesoucí jméno jednoho z bývalých československých prezidentů. Přijeli jsme k ní právě ve chvíli, kdy průvodce s blikající baterkou v pravici vyváděl z podsvětí houf vyděšených, k smrti bledých turistů, a došlo nám, že bez proudu je nejenom Mikulášská chata, ale celá Demänovská dolina.

Čekat na další "pink" se nám zdálo riskantní; kdo ví, jak dlouho bude výpadek trvat? Je půl jedenácté, podle Murphyho zákona se proud vrátí do drátů těsně před polední přestávkou, a té se personál určitě dobrovolně nevzdá.

Ze vzpomínek mě vyrušilo kručení v žaludku. Na pana McDonalda (neplést, prosím, s prezidentem USA) a Colonela Sanderse nemá cenu se obracet; ti mají svých starostí dost. K večeři jsme tudíž pozřeli kus chleba se salámem, který doposud nestačil zezelenat - ale co teď? Televize a počítač se na nás šklebí tmavými monitory, a navíc nám začíná být zima. Venku mrzne, vytopit místnosti by dokázala tak akorát voda, termostat si hraje na mrtvého brouka, a zapálit plynový krb nelze. On totiž ten knoflík na zdi, zastávající funkci křesadla, je bez elektriky na en óno.

Oj, jak přežít muka, když si elektřina dává dvacet, a my nemůžem koukat do bedny, nebo žhavit klávesnici? Já obvykle vytáhnu jednu z mnoha knih, o kterých jsem si před dvaceti lety řekla, že si je někdy v budoucnosti opět přečtu, zabalím se do deky, a při světle petrolejky si kazím oči. Ted s brbláním zalehne a jme se pochrupovat, čehož hbitě využije naše hafdáma Willy. Jelikož (navzdory své inteligenci) se číst pořád ještě nenaučila, tiše se vplíží k páníčkovi na kanape, láskyplně mu omyje obě tváře, a po zbytek černé hodinky se starostlivě snaží udržet jeho tělesnou teplotu nad bodem mrazu.

Ďjó, grog. Kdybychom si tak mohli udělat grog ...

Autor: Jarka Jarvis | středa 1.3.2017 20:01 | karma článku: 15.35 | přečteno: 510x

Další články blogera

Jarka Jarvis

Dějepisný test

Evropou obchází strašidlo. Opět. Před 170ti lety to byl komunismus, dnes je to islamismus. Jeho šiřitelé se bohužel neplíží jenom močálem, jako třeba Jožin z bažin. Své přesvědčovací metody uplatňují po celém světě,

24.7.2017 v 18:37 | Karma článku: 27.54 | Přečteno: 507 | Diskuse

Jarka Jarvis

Šla má milá na houby

Na houbách jsem byla pouze třikrát. Poprvé ještě před tím, než jsem se narodila, takže si toho moc nepamatuji. Možná i proto nerozeznám bedlu jedlou od muchomůrky zelené, o kozácích vím jen to, že žijí někde na Donbasu,

18.7.2017 v 18:18 | Karma článku: 10.82 | Přečteno: 266 | Diskuse

Jarka Jarvis

Borýš umí po skalinách

Nemám jediného přítele či známého, který by se - zušlechtěný, a zároveň umořený prací, netěšil do důchodu. Už jenom pomyšlení na to, že ráno nemusí šmátrat po zvonícím budíku a ztrácet knoflíky v MHD,

6.7.2017 v 20:20 | Karma článku: 20.04 | Přečteno: 819 | Diskuse

Jarka Jarvis

Metamorfóza jazyka českého

Časy se mění, lidé s nimi, a pokrok si obul sedmimílové boty, v nichž se občas zapotácí. Moje babička s dědečkem by se nestačili divit, co všechno dnes lidem pomáhá být chytrými! A nejenom to; oni by asi měli potíž se i domluvit.

26.6.2017 v 20:24 | Karma článku: 14.94 | Přečteno: 417 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Prý frčí vybělené frndy

Když jsem slyšela poprvé, že nejnovějším hitem v péči o krásu ženy je nechat si vybělit vagínu, myslela jsem, že je to nějaký vtip. Ale vypadá to, že to myslej vážně.

26.7.2017 v 21:21 | Karma článku: 21.59 | Přečteno: 1666 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Když se řekne puberta – taky se vám orosí čelo?

Taky jste někdy v dospívání zapřemýšleli nad tím, zda vaši rodiče jsou ti vaši, když najednou po vás furt něco chtějí anebo vám furt něco zakazují a hodně toho nedovolí?

26.7.2017 v 20:20 | Karma článku: 7.81 | Přečteno: 214 | Diskuse

Olga Pavlíková

US army bez transsexuálů

Trump vykázal transgenderové osoby ze všech služeb v armádě, Obama jim tam před ním naopak uplatnění umožnil.

26.7.2017 v 19:35 | Karma článku: 25.64 | Přečteno: 532 | Diskuse

Jana Slaninová

Hirudoterapie: Leží tam lidi pokousaní pijavkami

Mám den dovolené, protože pijavkování se posledně u mého muže projevilo několikahodinovým vytékáním "krve". Že se jedná o krevní plazmu obarvenou krví, která tvoří rosolovité sraženiny a čistí tělo, jsem se dozvěděla dnes.

26.7.2017 v 19:19 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 266 | Diskuse

Renata Pospiechová

Letní vzpomínání II - Rumunsko

Uz jsem o něm letos psala, ale tak nějak se to vybavuje znovu. V 80. letech jsme se vydali i do Rumunska. V Bulharsku u moře jsme už byli, v NDR též, tak tentokrát na Mamaiu. Opět vlakem. A opět do hotelu. Jmenoval se Doina.

26.7.2017 v 18:06 | Karma článku: 11.42 | Přečteno: 262 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 18.79 Průměrná čtenost 546

Píšu blbě, ale píšu ráda. Navíc jsem politicky nekorektní, nevlastním chytrý telefon, a v důchodu mám tolik času, že absolutně nic nestíhám.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.