Někdy ovšem ano. Neboť ve chvíli nejvíce nevhodné může zjistit, že ony zázračné pilulky, které koupil on-line za poloviční cenu, mají s Viagrou společnou jenom barvu.
Proč se zmiňuji zrovna o Viagře? Protože tu mi "internetoví vetřelci bez tváře" nabízejí nejčastěji. V těsném závěsu jsou chudáci, jimž zavraždili dědečka, a oni se se mnou chtějí nezištně šábnout o jeho dědictví; stačí okamžitě zaslat několik detailů, jako je jméno, adresa, číslo telefonu a bankovního konta. O zbytek je postaráno, a příštího dne je ze mne multimilionář. Ditto pro nespočetné výhry v loteriích, o nichž jsem v životě neslyšela, a na něž lístku netřeba.
Jo jo, spamboti, slídící po e-mailových adresách (já jim říkám spamblbové) zřejmě pracují na plné pecky, a mne už naneštěstí také vyšťárali. Ano, tohle je jeden z mnoha nepříznivých fenoménů dnešní doby pokroku, kdy bez počítače, neboli správně česky kompjútru, nedáme ani ránu. Šejdíři se radují, hackeři kradou státní tajemství, a podomní obchodníci s hadím olejem se nám už necpou jenom do dveří, ale přímo do obýváku.
Jelikož na tenhle otravný hmyz chemický postřik neplatí, a k ucpání děr nemám dost koudele, nezbývá mi nic jiného, než jejich rozmanité nabídky s povzdechem mazat. V hloubi odpadkového koše mizí korespondence s nadpisy "Dear Sir," "Hey Bro" nebo "Hi Dude," a následujícím textem, nabízejícím pomoc k tomu, abych se cítila jako opravdový muž, o jehož postel se ženy budou rvát.
Ne, díky, fakt nemám zájem o zvětšení penisu. Nechci žádné pilulky, jež mi fantasticky zlepší sex life a erekci, či mě zbaví přebytečných kil. Repliku Rolex hodinek, od těch skutečných k nerozeznání, nepotřebuji, a software, bez kterého se absolutně neobejdu, taky ne. Zlato a diamanty si u mne schovat nelze, protože na ně ve sklepě není místo, a s panem Patrickem Chanem, místopředsedou představenstva společnosti Bank of China Limited, spolupracovat nemíním. I když plody jeho lukrativního byznysu mám na dosah ruky,
Nicméně těch 850 tisíc euro, co jsem minulý týden vyhrála, mi nedá spát. Vždyť kdo má takovou kliku, aby zrovna jeho e-mail adresa byla vytažena z pytle ve španělské loterii, a dokonce několikrát za rok? To se přece hned tak nestává! Co já vím; moje šťastná hvězda třeba ještě stále nezhasla, a instrukce, jak se k tomuto z nebe spadlému bohatství dostat, jsou tak jasné a jednoduché: "Contact tvrzení důstojníka s vítěznou odkazy pro více informací a tvrzení. Vaše vítězství odkazy jsou uvedeny níže" (sakra, ten češtin jim nějak nejde).
Jsem si vědoma toho, že každý se musí nějak živit. Ale já bych těmto vlezlým štěnicím navrhla mnoho lepších způsobů, jak si na sebe vydělat. Jako třeba sbírat na ulicích psí výkaly, čistit počmárané zdi, nebo posekat trávník lidem, kteří to z nějakého důvodu nezvládnou sami. A zároveň jim poradila, ať si svůj Cialis či Viagru strčí za klobouk.
Nebo - ještě líp - tam, kde slunce nesvítí.
