Hop sem, hop tam: Grand Bahama

23. 09. 2019 18:50:00
Nevím, zda přežil, a pokud ano, jak moc ho Dorian poničil. Já vlastně nevím ani to, jestli Grand Bahama hotel stále existuje, nebo dávno padnul za oběť hrabivým hrabošům, česky zvaným developeři.

Utekly jsme sem s kamarádkou před prosincovým mrazem, zalézajícím nejenom za nehty, a cestou na letiště jsme vzbuzovaly pozornost svými zavazadly; každá jsme totiž nesla v jedné ruce kufr, a v druhé brokovnici. Sice uloženou v příslušném pouzdru, ale okolojdoucím bylo na první pohled jasné, že housle to nejsou. Naštěstí v roce 1974 se lidem o zázraku, jako je mobilní telefon ani nezdálo, a nikdo na nás nezavolal SWAT team.

Na letišti nás podrobili důkladnému výslechu, a otázku, proč ssebou proboha taháme na dovolenou flintu, nám položili dokonce několikrát. Vysvětlovaly jsme jim, že v areálu našeho hotelu se nalézá střelnice na trap a skeet, a nám se zachtělo si zastřílet pěkně v teploučku tam, kde našim obnaženým i neobnaženým partiím těla nehrozí umrznutí jako doma. Ale zřejmě jsme obě vypadaly jako nevinnost sama (ano, zdání skutečně klame). Do letadla nás nakonec přece jenom pustili, a mně nezbylo než doufat, že můj Remington cestu přežije s neohnutou hlavní. Co by se asi dělo dnes si nedovedu představit, a raději se o to ani nepokouším.

Je po dešti, svítí kaluže, a nikde ni človíčka...

Ovšem ne na dlouho. Než bys řekl švec, na oblohu se vykulilo sluníčko, a společně s ním se z hotelu vyrojil dav namazaných hostů (tím myslím opalovacím krémem, ne alkoholem, i když výjimky by se asi našly). Všichni se svalili na lehátka, rozložená kolem bazénu, zaujali vodorovnou polohu, a přestali se hýbat.

Jelikož ani Gloria, ani já podobnému chování neholdujeme, vrhly jsme se do víru mnohem zajímavějších aktivit. Nebylo divu, že každý večer jsme pak, utahané jako mezkyně, padly ústy do kanafasu, a nějaký kypící noční život nám mohl být ukradený.

Hned druhý den jsme si půjčily kola, a z nablýskaného ráje turistů vyrazily do reálného světa. Potácejíce se po cestách necestách, na nichž bylo občas třeba vytřást z bot písek a kamínky, jsme objevily pouze neprodyšné křoví a nehostinnou pláž, kde se nenalézala ani noha. Po pravdě řečeno, dnes se při té vzpomínce docela děsím; že by to mohlo být nebezpečné, nás vůbec nenapadlo.

V těchhle mušlích už moře asi došumělo...

Snad bych ještě měla podotknout, že cestou tam i zpátky to bylo proti větru, a do kasína ve Freeportu jsme pro jistotu jely autobusem.

Ne, nejsem golfista, ale to je asi zřejmé už z toho, že hůl držím jako prase kost. Tento zápěstí lámající sport jsem zkusila několikrát, ale k srdci mi nikdy nepřirostl.

Na střelnici, umístěné v bezpečné vzdálenosti od všech hotelových objektů, foukal obzvláště čerstvý větříček. Což v něm nepředvídatelně kličkujícím "holubům" značně usnadňovalo únik z ohrožení.

Trap se střílel nad vodu, a mne napadlo, kolik je asi v tom moři asfaltových střepů a olova - dnešní ekologisty by zcela jistě klepla pepka. Jenže jak víme, a často praktikujeme, do moře a oceánů se toho vejde!

V závěrečném turnaji jsem si vystřílela nikoliv růži z papíru, ale "zlatou" trofej. Škoda. Ta růže by bývala byla nesrovnatelně hezčí, a navíc by se fotila líp, než tahle lesklotina.

Teď je Grand Bahama v troskách. A jako kdyby nestačil hurikán Dorian, jehož ničivé poryvy větru dosahovaly rychlosti až 350 km/h, v patách se mu přihnala tropická bouře Humberto a zkázu dovršila.

Bude dlouho trvat, než se obyvatelé zdevastovaného ostrova vzpamatují z napáchaných škod, a Grand Bahama se vrátí zpět k normálnímu životu.

Držím jim palce.

(Fotografie: JarJar, prosinec 1974)

Autor: Jarka Jarvis | pondělí 23.9.2019 18:50 | karma článku: 7.81 | přečteno: 116x

Další články blogera

Jarka Jarvis

Hop sem, hop tam: Zkamenělý les

Oblast, kde leží arizonský Petrified Forest, vznikla před více než 200 miliony let. Dovede si takhle dlouhou dobu vůbec někdo představit, když dnešní mladí si myslí, že bezmobiloví babyboomeři žili v hlubokém pravěku?

4.3.2024 v 14:00 | Karma článku: 10.03 | Přečteno: 132 | Diskuse

Jarka Jarvis

Letos to určitě splním!

Kolik lidí si tohle asi říká, poté, co po silvestrovském veselí (a s opicí na zádech) vklopýtá do nového roku? A kdo si na své bláhové záměry vzpomene, když ho přestane brnět hlava od petard a dělobuchů?

23.1.2024 v 15:30 | Karma článku: 8.89 | Přečteno: 153 | Diskuse

Jarka Jarvis

Mozek v kalhotách

Většina orgánů a součástek lidského těla má svoje místo, které mu konstruktér přiklepnul. Ale život není peříčko, a tak se občas stane, že nám vypadnou oči z důlků, spadne sanice na zem, nebo srdce do kalhot.

29.11.2023 v 21:55 | Karma článku: 11.18 | Přečteno: 290 | Diskuse

Jarka Jarvis

Má milá, nic se nebojíš?

S Olšanskými hřbitovy jsme už dlouho přátelé. A nejenom proto, že jsem na ně deset let koukala z okna, přes tehdy ještě nepočmáranou zeď.

20.10.2023 v 7:10 | Karma článku: 13.03 | Přečteno: 237 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 26.62 | Přečteno: 476 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 298 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.78 | Přečteno: 520 | Diskuse
Počet článků 142 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 443

Píšu blbě, ale píšu ráda. Navíc jsem politicky nekorektní, nevlastním chytrý telefon, a v důchodu mám tolik času, že absolutně nic nestíhám.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...