Jezte více brokolice, kapusty a čočovice!
Někdo říká do pekla, jiný jinam, a puntičkáři se s vámi budou hádat, že na mapě žádnou takovou cestu nenašli. Výsledek však bývá ve většině případů stejný; začátkem března jedeme dál, močálem černým kolem bílých skal, a co jsme si v lednu slíbili, dneska už je dávno tam, kde končí ona výše zmíněná komunikace. Moderní medicína tento jev odborně nazývá selektivní paměť, lidová moudrost sliby chyby.
Neméně populární je rozhodnutí, že od teďka budeme jíst zdravě. To by neměl být problém, pokud se budeme řídit základním pravidlem: Jestli to chutná dobře, vyplivni to! Horší to je s pochopením, které tuky jsou dobré, špatné, polodobré, pološpatné, neutrální, přírodní, nepřírodní, rostlinné, živočišné, nasycené, nenasycené, mononenasycené, polynenasycené, transmastné, netransmastné, pro zdraví důležité, nedůležité, zbytné či nezbytné, abychom dlouho žili a nemocem se vyhnuli. Tuto monumentální studii nám značně usnadní zjištění, že při tepelném zpracování dnes z masa neteče tuk, ale voda.
Vyhlášení války špatnému cholesterolu není levná záležitost. Stačí se zeptat peněženky, která hubne i bez novoročního předsevzetí - přesto, že se nezdražuje, jenom se upravují ceny. A kdo by se divil, když ke snížení rizika srdečního infarktu, mrtvice a rakoviny je třeba (alespoň podle vědců) slupnout nikoliv pět, ale přinejmenším deset porcí rostlinných potravin denně? To je bratru zhruba 800 gramů, a polovinu důchodu bychom tak utratili za ovoce a zeleninu.
Ten, kdo je schopen (nebo ochoten) do sebe nacpat skoro kilo této stravy denně, se jistě zaraduje při pohledu na regály, po celý rok plné zemědělských produktů. O jejich čerstvosti nelze pochybovat, neboť díky speciálním přísadám všechno dlouho vydrží, nic se nekazí, mléko nekysne, a dokonce ani chleba neplesniví.
Nabídka je vskutku bohatá. Nazelenalé banány, jimž se cestou z dálných krajů zřejmě udělalo špatně, rajčata bez chuti a zápachu, ditto pro jahody nedomrlé barvy, broskve tvrdé jako brok - to vše dovezené čert ví odkud, a ozdobené cedulkami se závratnými čísly. Inu, když máme v prosinci chuť na melouna, čerstvé maliny nebo chřest, a nemíníme si ji nechat zajít, diskuze s peněženkou se nedoporučuje. A nejenom proto, že ta chuděra se stále nestačila vzpamatovat z nákupu argentinského hovězího steaku, na nějž padla druhá polovina důchodu.
Že zelenina je zdravá, věděla i moje maminka. Proč jinak by mě nutila papat karfiól a špenát? A já, holka nevěřící si myslela, že neví, co povídá. Karfiólové polévce se ale do dneška vyhýbám. Představa housenek, jež v ní tehdy plavaly, mi ji dokázala navždy znechutit. Pravda, naše tělo protein také potřebuje, jenže já ho mám raději v jiné formě.
Jak už to ve světě chodí, i vědci musí odvádět výsledky své práce. Závěry, vyvozené z jejich výzkumů jsou však někdy natolik kontroverzní, že z nich mám zamotanou hlavu. Například jednou nás zabijí vajíčka, podruhé kafe, pak už zase ne - kdo se v tom má vyznat? Mohu tedy opravdu věřit tomu, že funkční (rozuměj nutričně obohacený) kapr zpomaluje demenci, borůvky mi zlepší paměť, a po jedné lžičce kurkumy denně mi to bude pálit jako Einsteinovi?
A těch různých druhů diet, co experti vymyslí! Atkinsova, scarsdalská, středomořská, Dukanova, paleolitická nebo keto, abych jich jmenovala několik, a každá z nich prý zaručeně pracuje. Tahle nescvrkává mozek, jiná zázračně zbaví muže erektilní dysfunkce, třetí slibuje zadek snů za třicet dní, a poté, co se přihodí návnada "klíč k dlouhému životu," lidé skáčou na špek jen to hvízdá. Vždyť každý chce dlouho žít, i když nikdo nechce být starý.
Já si stejně myslím, že převratná změna ve stravování se neodbytně blíží. Zvířecí zemědělství je čím dál, tím častěji obviňováno ze značného podílu na změně klimatu, a jedno z navrhovaných řešení přibližující se katastrofy je masivní přechod na rostlinnou stravu. Kořínky a kapradinami se živili už pralidé, tak proč bychom je nemohli baštit my? Místo šunky si dáme pražené brouky, a všichni budem zdraví jako řípy.
Tak, a teď hurá do Mekáče na Big Maca. A k němu možná malý salát...
(Obrázek: https://pixabay.com/photos/apple-healthy-fruit-vitamins-1925255/)
Jarka Jarvis
Sportem k lékaři
Kdysi dávno, v dobách mého útlého mládí nám příslušní orgánové tvrdili, že sportem se člověk dopídí ke zdraví. Tehdy jsem tomu věřila. Od těch časů však ve Vltavě uplynula spousta vody, a dnes už vím své.
Jarka Jarvis
Hop sem, hop tam: Zkamenělý les
Oblast, kde leží arizonský Petrified Forest, vznikla před více než 200 miliony let. Dovede si takhle dlouhou dobu vůbec někdo představit, když dnešní mladí si myslí, že bezmobiloví babyboomeři žili v hlubokém pravěku?
Jarka Jarvis
Letos to určitě splním!
Kolik lidí si tohle asi říká, poté, co po silvestrovském veselí (a s opicí na zádech) vklopýtá do nového roku? A kdo si na své bláhové záměry vzpomene, když ho přestane brnět hlava od petard a dělobuchů?
Jarka Jarvis
Mozek v kalhotách
Většina orgánů a součástek lidského těla má svoje místo, které mu konstruktér přiklepnul. Ale život není peříčko, a tak se občas stane, že nám vypadnou oči z důlků, spadne sanice na zem, nebo srdce do kalhot.
Jarka Jarvis
Má milá, nic se nebojíš?
S Olšanskými hřbitovy jsme už dlouho přátelé. A nejenom proto, že jsem na ně deset let koukala z okna, přes tehdy ještě nepočmáranou zeď.
Jarka Jarvis
Pionýři, pionýři, malované děti
Dnešní dítka školou povinná nevědí, o co přicházejí. No řekněte sami; jak může nějaký, třeba i ten nejchytřejší telefon v ruce nahradit pionýrský šátek, pečlivě uvázaný kolem krku?
Jarka Jarvis
A hrdý buď...
Často si hlavu lámu, co vlastně znamená slovo hrdost. Zeptala jsem se proto chytrého strejdy Googla, který všecko ví a všecko zná, a on mi to prozradil.
Jarka Jarvis
Svatební cesta ve třech
Jestlipak se pořád jezdí na svatební cesty, teď, když je bída? Nemohu uvěřit že od té, kterou jsme podnikli s mým prvním vyvoleným, uplynulo už 57 let! Ale tehdy stále vládnul socialismus, a chudoba tudíž neexistovala.
Jarka Jarvis
Hop sem, hop tam: Route 66
Že Arizóna je pravých mužů zóna, kde kulky bzučí a krávy cituplně bučí, víme z filmu Limonádový Joe. Dokonce to možná, někdy dávno, byla i pravda.
Jarka Jarvis
Dederónie
Státy vznikají a zanikají, a mapa světa se neustále mění. Často k tomu stačí vzpoura poddaných, kteří vyhodí vládnoucí elitu od koryt (někdy i oknem), a nastolí tu svou, jen tu jedinou.
Jarka Jarvis
Orgán zvaný žaludek
Já nestačím žasnout, co všechno se tady na blogu nedozvím! I když ta poslední informační kapka mě trochu znepokojila; zjistila jsem totiž, že k visícím částem mého těla se přidal i žaludek.
Jarka Jarvis
Kolik přátel máš, tolikrát jsi člověkem
No, já vím že autor to řekl trochu jinak, ale to bylo v dobách, kdy ještě nevynalezli Facebook. Nehledě k tomu, že znalost jazyků dnes už není důležitá. Od čeho přece máme kompjútery?
Jarka Jarvis
Začátek konce světa
Mnoho pesimistů hlásá, že jsme zdárně nastoupili cestu ke konci světa. Dokonce i klimatická Gréta si uvědomila že to, co dělá pro záchranu zeměkoule zdaleka nestačí, a promptně nasadila vyšší obrátky.
Jarka Jarvis
Sysel a jeho pytel
Veřejně přiznávám, že jsem sysel. Tedy ne ten, co se v létě nacpe, pak zmizí někam do tmy, a tam (šťastné to zvíře) tiše prospí celou zimu. Já jsem druh sysla, pro něhož něco vyhodit představuje větší trauma, než návštěva zubaře.
Jarka Jarvis
Šťastnou cestu! (2)
Revelstoke, 28. 12. 2007: Zatím co nám v jídelně servírovali oběd, vepředu v kabině se měnili mašinfírové. A jelikož panu Murphymu už nestačilo pouze vybíjet baterie či kazit počasí, křeslo hlavního strojvůdce obsadil on.
Jarka Jarvis
Šťastnou cestu! (1)
Měl to být výlet našich snů. Z přímořského Vancouveru do Banffu v srdci Skalistých hor, nádhernou krajinou a v luxusu, jímž je vlak Rocky Mountaineer pověstný. Jenže organizace se chopil pan Murphy, a podle toho to i dopadlo.
Jarka Jarvis
Odboráři všech zemí, mějte se!
Nepopírám, že odbory kdysi sloužily svému účelu, a v historii zaujímají důležité místo. Jenže jak je to s nimi dnes, kdy stávky a často absurdní požadavky sahají až k hranici kontraproduktivity?
Jarka Jarvis
Pan doktor Umíto
Páni doktoři a paní doktorky jsou chytří a vzdělaní lidé. Na rozdíl ode mne vědí, co je membrum superius, že slovo pes nutně neznamená sousedovic voříška, a caput nemá s posledním vydechnutím našeho auta nic společného.
Jarka Jarvis
Vraždy v naší ulici
Nedávno mi přistál ve schránce kreslený vtip, v němž se pes ptá kočky: "Znáš ten pocit, když uděláš něco špatného nebo se něčím proviníš, a celý den pak máš výčitky svědomí?" A kočka mu na to odpoví: "Ne."
Jarka Jarvis
Až já půjdu do nebe
Prý tam vedou schody, u brány stojí kádrovák jménem Petr Svatý, a obláčky jsou měkčí než babiččina peřina. Ale to vím jenom z doslechu, a lidi toho napovídají!
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 143
- Celková karma 11,21
- Průměrná čtenost 441x