Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Šéfe, končím

Mnozí z vás tenhle fenomén možná znají. Člověk chodí do práce, dřepí v kanceláři od osmi do pěti, od pondělka do pátku, a najednou ho to přestane bavit. A tak zvedne zadek ze židle, a vykročí do neznáma.

Nevím, jak jsem k téhle vlastnosti přišla. Jestli jsem ji zdědila po mamince, která ve svých zralých letech praštila s účetnictvím a šla dělat průvodčí k ČSD, nebo mi ji daly do vínku sudičky. Do neprobádané černé díry jsem totiž, na třesoucích se nohách, vstoupila v životě několikrát.

"Co děláš, to dělej rád," nabádal kdysi Waldemar své obecenstvo. A mně zhruba ve stejnou dobu došlo, že probendit zbytek své existence u prkna v řežském Ústavu jaderného výzkumu se mi vůbec, ale vůbec nechce. Specielně když mám reálnou naději získat místo řidičky u OÚNZ Praha-Břevnov, pokud si ovšem pořídím náležitý papír.

Kurs, zahrnující osobní auto a náklaďák, nebyl v roce 1967 levnou záležitostí. V záblesku inteligence mě napadlo požádat v práci o půjčku, jenže osoba, ovládající oslíčka reagujícího na povel "otřes se," mi celkem logicky položila otázku: "Proč chcete, soudružko, měnit zaměstnání a vyhazovat tolik peněz za řidičák, když u nás máte slušně placené místo?" Nelhala jsem, oslíček se neotřásl, a my s manželem během několika příštích měsíců znatelně zhubli.

Zda si obyvatelé Vršovic byli vědomi nebezpečí, číhajícího v ulicích, nemám tušení. Abych pravdu řekla, ono mě to ani nezajímalo. Protože když jsem před kostelem svatého Václava poprvé vsedla do Spartaka a přískoky se odlepila od chodníku, měla jsem zcela jiné starosti.

Největší potíže mi dělal kulatý volant, z jehož polohy jsem - na rozdíl od řidítek motocyklu - nemohla dost dobře posoudit, kam právě jedu. Instruktorovy rady zanikaly v řevu túrovaného motoru, řidiči ostatních automobilů si zběsile ověřovali funkci klaksónů, a já byla zoufalá nad tím, jak je ta Moskevská úzká.

Chudák učitel viditelně trpěl, i když se to hrdinně snažil nedávat najevo. Přes mé zaneprázdnění s volantem a spojkou jsem si všimla jeho vibrujících zadních končetin, připravených dupnout na brzdu, a byla jsem zvědavá kdy mě vykopne ven, a spanilou jízdu dokončí sám.

Po návratu k výchozímu bodu naší první společné expedice se nám oběma značně ulevilo. Smrtelně bledý instruktor vystoupil z auta, zaparkovaného předním kolem na chodníku, ve tváři mu v pravidelných intervalech cukal sval, a v jeho tmavých vlasech se lesklo několik stříbrných nitek, které tam před hodinou nebyly. Tak trochu jsem ho litovala; věděla jsem, že jeho strasti teprve začínají, a nemýlila jsem se. Když jsem s vejtřaskou při zahýbání doprava soustavně přejížděla zadním kolem roh chodníku, jeho šedin hojně přibylo.

K mému překvapení však nehodil flintu do žita, a naopak začal moje řidičské neumění s obdivuhodnou trpělivostí vybrušovat. Naučil mě, že červená znamená stát, zelená jeď a oranžová jeď rychleji, a s úsměvem mi přikazoval couvat do těch nejtěsnějších míst, jaká mohl najít. Nic při tom nedbal na mé potem orosené čelo a od kroucení volantem umdlévající paže, neboť našim inženýrům se doposud nepodařilo vymyslet posilovače řízení. Jak vidět, genderová rovnoprávnost existovala už tenkrát, akorát ji nikdo nijak, natož hlasitě, nepropagoval.

Milý instruktor byl s mým pokrokem zřejmě spokojen, protože si mě přizval k melouchu. Pod jeho dohledem jsem odvezla náklad škváry z Prahy do Všenor, tam mi ukázal, za kterou páčku zatáhnout, a dovolil mi škváru vysypat. Což bylo něco pro místní strejce, a ti se hned přiběhli na tu podivnou ženskou, co se má držet kuchyně a ne volantu, podívat. Neušlo mi, že celou akci pozorují z bezpečné vzdálenosti; asi se báli, abych je pod tou hromadou škváry nepohřbila. Jenom jeden odvážný (nebo krátkozraký) pán si mě přišel prohlídnout zblízka, ale z jeho ostražitých pohybů jsem usoudila, že je připraven vzít roha při sebemenším podezřelém pohybu, jenž učiním.

Závěrečnou jízdu jsem zvládla bez potíží. Když mi zkoušející komisař poručil zastavit uprostřed strmého kopce, a pak se zájmem sledoval, jak se rozjedu, jenom jsem se v duchu potměšile chichotala. Ale di ty troubo, to si myslíš že ti udělám radost, a s tou kraksnou couvnu? Vždyť tohle jsem tu nacvičovala do zblbnutí!

Necouvla jsem - ani v prvním, ani v druhém případě. Zanedlouho mi v autoprovozu polikliniky Pod Marjánkou přidělili sanitku, a bylo vymalováno. Vlastně ne, spíš bych měla říct, že vyvětráno. Sbohem, smrádku a teploučko!

 

Autor: Jarka Jarvis | pátek 22.6.2018 2:15 | karma článku: 27,09 | přečteno: 1560x
  • Další články autora

Jarka Jarvis

Sportem k lékaři

Kdysi dávno, v dobách mého útlého mládí nám příslušní orgánové tvrdili, že sportem se člověk dopídí ke zdraví. Tehdy jsem tomu věřila. Od těch časů však ve Vltavě uplynula spousta vody, a dnes už vím své.

12.4.2024 v 11:02 | Karma: 14,38 | Přečteno: 397x | Diskuse| Ostatní

Jarka Jarvis

Hop sem, hop tam: Zkamenělý les

Oblast, kde leží arizonský Petrified Forest, vznikla před více než 200 miliony let. Dovede si takhle dlouhou dobu vůbec někdo představit, když dnešní mladí si myslí, že bezmobiloví babyboomeři žili v hlubokém pravěku?

4.3.2024 v 14:00 | Karma: 10,36 | Přečteno: 192x | Diskuse| Ostatní

Jarka Jarvis

Letos to určitě splním!

Kolik lidí si tohle asi říká, poté, co po silvestrovském veselí (a s opicí na zádech) vklopýtá do nového roku? A kdo si na své bláhové záměry vzpomene, když ho přestane brnět hlava od petard a dělobuchů?

23.1.2024 v 15:30 | Karma: 8,90 | Přečteno: 203x | Diskuse| Ostatní

Jarka Jarvis

Mozek v kalhotách

Většina orgánů a součástek lidského těla má svoje místo, které mu konstruktér přiklepnul. Ale život není peříčko, a tak se občas stane, že nám vypadnou oči z důlků, spadne sanice na zem, nebo srdce do kalhot.

29.11.2023 v 21:55 | Karma: 12,29 | Přečteno: 344x | Diskuse| Ostatní

Jarka Jarvis

Má milá, nic se nebojíš?

S Olšanskými hřbitovy jsme už dlouho přátelé. A nejenom proto, že jsem na ně deset let koukala z okna, přes tehdy ještě nepočmáranou zeď.

20.10.2023 v 7:10 | Karma: 13,53 | Přečteno: 280x | Diskuse| Ostatní

Jarka Jarvis

Pionýři, pionýři, malované děti

Dnešní dítka školou povinná nevědí, o co přicházejí. No řekněte sami; jak může nějaký, třeba i ten nejchytřejší telefon v ruce nahradit pionýrský šátek, pečlivě uvázaný kolem krku?

18.9.2023 v 23:40 | Karma: 20,91 | Přečteno: 538x | Diskuse| Ostatní

Jarka Jarvis

A hrdý buď...

Často si hlavu lámu, co vlastně znamená slovo hrdost. Zeptala jsem se proto chytrého strejdy Googla, který všecko ví a všecko zná, a on mi to prozradil.

14.8.2023 v 21:32 | Karma: 14,44 | Přečteno: 313x | Diskuse| Ostatní

Jarka Jarvis

Svatební cesta ve třech

Jestlipak se pořád jezdí na svatební cesty, teď, když je bída? Nemohu uvěřit že od té, kterou jsme podnikli s mým prvním vyvoleným, uplynulo už 57 let! Ale tehdy stále vládnul socialismus, a chudoba tudíž neexistovala.

15.7.2023 v 20:20 | Karma: 18,33 | Přečteno: 489x | Diskuse| Ostatní

Jarka Jarvis

Hop sem, hop tam: Route 66

Že Arizóna je pravých mužů zóna, kde kulky bzučí a krávy cituplně bučí, víme z filmu Limonádový Joe. Dokonce to možná, někdy dávno, byla i pravda.

7.6.2023 v 15:30 | Karma: 16,97 | Přečteno: 347x | Diskuse| Ostatní

Jarka Jarvis

Dederónie

Státy vznikají a zanikají, a mapa světa se neustále mění. Často k tomu stačí vzpoura poddaných, kteří vyhodí vládnoucí elitu od koryt (někdy i oknem), a nastolí tu svou, jen tu jedinou.

14.4.2023 v 14:30 | Karma: 14,87 | Přečteno: 336x | Diskuse| Ostatní

Jarka Jarvis

Orgán zvaný žaludek

Já nestačím žasnout, co všechno se tady na blogu nedozvím! I když ta poslední informační kapka mě trochu znepokojila; zjistila jsem totiž, že k visícím částem mého těla se přidal i žaludek.

13.3.2023 v 21:15 | Karma: 14,07 | Přečteno: 379x | Diskuse| Ostatní

Jarka Jarvis

Kolik přátel máš, tolikrát jsi člověkem

No, já vím že autor to řekl trochu jinak, ale to bylo v dobách, kdy ještě nevynalezli Facebook. Nehledě k tomu, že znalost jazyků dnes už není důležitá. Od čeho přece máme kompjútery?

28.1.2023 v 21:30 | Karma: 12,03 | Přečteno: 262x | Diskuse| Ostatní

Jarka Jarvis

Začátek konce světa

Mnoho pesimistů hlásá, že jsme zdárně nastoupili cestu ke konci světa. Dokonce i klimatická Gréta si uvědomila že to, co dělá pro záchranu zeměkoule zdaleka nestačí, a promptně nasadila vyšší obrátky.

8.12.2022 v 22:10 | Karma: 16,33 | Přečteno: 419x | Diskuse| Ostatní

Jarka Jarvis

Sysel a jeho pytel

Veřejně přiznávám, že jsem sysel. Tedy ne ten, co se v létě nacpe, pak zmizí někam do tmy, a tam (šťastné to zvíře) tiše prospí celou zimu. Já jsem druh sysla, pro něhož něco vyhodit představuje větší trauma, než návštěva zubaře.

9.10.2022 v 20:05 | Karma: 16,98 | Přečteno: 351x | Diskuse| Ostatní

Jarka Jarvis

Šťastnou cestu! (2)

Revelstoke, 28. 12. 2007: Zatím co nám v jídelně servírovali oběd, vepředu v kabině se měnili mašinfírové. A jelikož panu Murphymu už nestačilo pouze vybíjet baterie či kazit počasí, křeslo hlavního strojvůdce obsadil on.

15.9.2022 v 5:45 | Karma: 10,59 | Přečteno: 222x | Diskuse| Ostatní

Jarka Jarvis

Šťastnou cestu! (1)

Měl to být výlet našich snů. Z přímořského Vancouveru do Banffu v srdci Skalistých hor, nádhernou krajinou a v luxusu, jímž je vlak Rocky Mountaineer pověstný. Jenže organizace se chopil pan Murphy, a podle toho to i dopadlo.

4.9.2022 v 16:00 | Karma: 16,24 | Přečteno: 336x | Diskuse| Ostatní

Jarka Jarvis

Odboráři všech zemí, mějte se!

Nepopírám, že odbory kdysi sloužily svému účelu, a v historii zaujímají důležité místo. Jenže jak je to s nimi dnes, kdy stávky a často absurdní požadavky sahají až k hranici kontraproduktivity?

7.8.2022 v 23:05 | Karma: 15,53 | Přečteno: 320x | Diskuse| Ostatní

Jarka Jarvis

Pan doktor Umíto

Páni doktoři a paní doktorky jsou chytří a vzdělaní lidé. Na rozdíl ode mne vědí, co je membrum superius, že slovo pes nutně neznamená sousedovic voříška, a caput nemá s posledním vydechnutím našeho auta nic společného.

15.7.2022 v 1:20 | Karma: 17,59 | Přečteno: 487x | Diskuse| Ostatní

Jarka Jarvis

Vraždy v naší ulici

Nedávno mi přistál ve schránce kreslený vtip, v němž se pes ptá kočky: "Znáš ten pocit, když uděláš něco špatného nebo se něčím proviníš, a celý den pak máš výčitky svědomí?" A kočka mu na to odpoví: "Ne."

30.5.2022 v 5:05 | Karma: 20,53 | Přečteno: 700x | Diskuse| Ostatní

Jarka Jarvis

Až já půjdu do nebe

Prý tam vedou schody, u brány stojí kádrovák jménem Petr Svatý, a obláčky jsou měkčí než babiččina peřina. Ale to vím jenom z doslechu, a lidi toho napovídají!

24.4.2022 v 21:50 | Karma: 18,71 | Přečteno: 359x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 143
  • Celková karma 11,21
  • Průměrná čtenost 441x
Píšu blbě, ale píšu ráda. Navíc jsem politicky nekorektní, nevlastním chytrý telefon, a v důchodu mám tolik času, že absolutně nic nestíhám.

Seznam rubrik