Na pány, nebo na dámy?

13. 04. 2017 21:41:20
Kdysi jednoduchá otázka, která dnes pro určité procento homo sapiens představuje komplikaci každodenního života. A jelikož na práva menšin nelze kašlat, čekají toto sociální zařízení, známé pod jménem záchod, revoluční změny.

Unisex toalety sice nejsou žádný objev století, ale v dobách genderově nekorektních se jim příliš nedařilo. Pokrok je ovšem pokrok, lidé se mění nejenom po stránce duševní, a je tudíž nutné držet když ne hubu, tak aspoň ten krok. Aby i ti, již/jež si nejsou jisti svou pohlavní identitou (tj. zatím ji buďto nedokážou definovat, nebo si ji teprve vytvářejí), nebyli vystaveni stresovým situacím, a necítili se diskriminováni.

Věřím, že zrušení oddělených WC uvítají hlavně divadla. Je konec dlouhým frontám, tvořícím se o přestávkách před dámskými záchodky!

Renovace starých prostor proběhne pod dohledem genderových odborníků. Automaty, umístěné na zdech, zářících duhovými barvami, budou návštěvníkům nabízet nejenom široký sortiment prezervativů a absorpčních intimek (jimž se kdysi říkalo hygienické vložky, a byly nedostatkovým zbožím), ale i chutné energetické tyčinky, čipsy a coca-colu (ta nebyla vůbec).

Je však třeba myslet i na budoucnost. Mísy, obrácené nesprávným směrem přeorientujeme tak, aby byly v souladu s Islámem, a z bývalé šatny (kabáty si přece může dát každý na klín) uděláme doplňkovou toaletu se dvěma multikulturními, a jedním tureckým záchodem. Pro ty, co nemají s tímto zázrakem techniky zkušenosti: To si člověk stoupne na šlapky nad mísu a pak se nad ní kroutí tak, aby si při konání potřeby nepotřísnil stáhnuté kalhoty. Sukně je v tomto případě o něco jednodušší, i když ji, při troše nepozornosti, lze s úspěchem znehodnotit taky. Před použitím záchodu se doporučuje posilovat lýtka prováděním dvaceti dřepů denně, po dobu jednoho měsíce.

Nakonec všude rozvěsíme cedule, nabádající k čistotě -

a dilema, zda na pány nebo na dámy, je vyřešeno.

Ono opravdu není nad správné rozhodnutí, jak jsem se kdysi na vlastní kůži přesvědčila. Psal se rok 1965, my byli na praxi u dederónů, a v Jeně nás němečtí soudruzi pohostili výborným obědem. Zbaštit vše v dosahu zřejmě nebylo chování hodné socialistického studenta, a dostalo se mi tudíž unikátního trestu: Po odchodu z jídelny, když jsem si spokojeně hladila napucané bříško, mi na chodbě továrny Zeiss prasknul podvazkový pás. Ve snaze zastavit punčochy, rychle začínající podléhat přitažlivosti zemské jsem vyrazila z hejna spolužáků, kteří se sice přežrali zrovna tak, jako já, ale měli tu kliku, že si mohli povolit opasky, a s rukama přitisknutýma na stehna jsem se zoufale jala hledat místo, kde tu dolů se sunoucí kalamitu zastavit. S podvazkovým pásem téměř u kolen jsem konečně vrazila do prvních dveří, co se mi postavily do cesty, a v panice jsem si nevšimla, jestli je na nich napsáno Damen, Herren, nebo Servít je vůl. Po pravdě řečeno, ono mě to v tu chvíli vůbec nezajímalo.

Když jsem se však chystala vyjít z kabinky a jakoby nic se vrátit ke skupině, kterou jsem tak náhle a bez vysvětlení opustila, uslyšela jsem povědomé, kvapem se blížící hlasy. Ono na těch dveřích asi přece jenom bylo napsáno Herren, a naši páni kluci se přišli vycikať.

Dalších deset minut jsem seděla na míse s koleny u brady, aby si ňákej lišák Bystroušek náhodou nevšimnul bot, které na pánský záchod jaksi nepatří. Při poslechu vesměs nevkusných řečí, doprovázených zahanbujícími zvuky jsem potlačovala záchvaty smíchu, a modlila se aby ten, co zlostně zalomcoval dveřmi kabinky, zůstal jenom u nadávání. Zůstal, a podívat se dovnitř ho naštěstí nenapadlo.

A tak už se na ty genderově neutrální toalety docela těším. Zároveň doufám, že bývalí zaměstnanci šatny se také přeorientují - a sice na profesi hajzlbáby/hajzldědka, jejichž hlavní náplní práce bude rozdávání toaletního papíru (zatím zdarma), a sklápění a utírání počůraných prkýnek.

PS: Nejkrásnější unisex záchod, jaký jsem kdy viděla, se nalézá na West Coast Trail (Vancouver Island, British Columbia, Canada). Výhled na moře, křik racků a tiché šplouchání příboje ...


tady se skutečně můžeme cítit tím, o čem si myslíme, že jsme.

Autor: Jarka Jarvis | čtvrtek 13.4.2017 21:41 | karma článku: 26.29 | přečteno: 1169x

Další články blogera

Jarka Jarvis

Hop sem, hop tam: Zkamenělý les

Oblast, kde leží arizonský Petrified Forest, vznikla před více než 200 miliony let. Dovede si takhle dlouhou dobu vůbec někdo představit, když dnešní mladí si myslí, že bezmobiloví babyboomeři žili v hlubokém pravěku?

4.3.2024 v 14:00 | Karma článku: 10.03 | Přečteno: 132 | Diskuse

Jarka Jarvis

Letos to určitě splním!

Kolik lidí si tohle asi říká, poté, co po silvestrovském veselí (a s opicí na zádech) vklopýtá do nového roku? A kdo si na své bláhové záměry vzpomene, když ho přestane brnět hlava od petard a dělobuchů?

23.1.2024 v 15:30 | Karma článku: 8.89 | Přečteno: 153 | Diskuse

Jarka Jarvis

Mozek v kalhotách

Většina orgánů a součástek lidského těla má svoje místo, které mu konstruktér přiklepnul. Ale život není peříčko, a tak se občas stane, že nám vypadnou oči z důlků, spadne sanice na zem, nebo srdce do kalhot.

29.11.2023 v 21:55 | Karma článku: 11.18 | Přečteno: 290 | Diskuse

Jarka Jarvis

Má milá, nic se nebojíš?

S Olšanskými hřbitovy jsme už dlouho přátelé. A nejenom proto, že jsem na ně deset let koukala z okna, přes tehdy ještě nepočmáranou zeď.

20.10.2023 v 7:10 | Karma článku: 13.03 | Přečteno: 237 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 18 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 11.81 | Přečteno: 218 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 16.33 | Přečteno: 375 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 5.02 | Přečteno: 103 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak se pracovníci ve školství pomstili uličnímu výboru iFčil oslavujícímu Karlův úspěch

No, mám-li být upřímný, pomsta to byla hodně sladká. Však se taky hned ze všech stran slétly vosy a začaly si dávat do trumpety tak, že se div v té slaďounké šťávičce neutopily....

27.3.2024 v 10:51 | Karma článku: 30.88 | Přečteno: 570 | Diskuse
Počet článků 142 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 443

Píšu blbě, ale píšu ráda. Navíc jsem politicky nekorektní, nevlastním chytrý telefon, a v důchodu mám tolik času, že absolutně nic nestíhám.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...