Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Já mám kocábku náramnou

24. 04. 2017 5:46:21
"Ďjó, člun. Kdybych tak měl člun," povzdechl si můj manžel Ted, jenž je, mimo jiné, i vášnivý rybář. Inu, co; moře tady je, nějaké ryby v něm snad ještě zbyly, a tak jsme si pořídili člun.

Byl sedmnáct "lidských chodidel" dlouhý, trochu oplavaný, cena jakž takž a vybavení žádné. To bývalý vlastník odmontoval, a chytře si ponechal. Na rozdíl od nás totiž dobře věděl, proč.

Dovtípit se, že v Plaváčkovi (jak jsem člun pokřtila) utopíme spoustu peněz, mi netrvalo příliš dlouho. Ted denně tahal domů nové hračky, a nadšeně mě zasvěcoval do jejich tajů: Kompas potřebuje, aby v mlze věděl kudy kam. VHF rádio, signální rakety a záchranné vesty jsou nutné pro případ nouze, pádla se hodí v nouzi menší. Pruty, třpytky, háčky, háky, dvě koule a navijáky, a pochopitelně echolot, bez nějž prý nelze chytit ani mřenku, natož lososa. Sakra, ty plody moře nás přivedou na mizinu!

První společná plavba skončila tichou domácností, což jsem víceméně očekávala. Ono se z člunu sice vyskakuje o něco líp, než z rozjetého auta, jenže podmínky ke stopování jsou mnohem nepříznivější, a autobusy v těch místech nejezdí. Navzdory této maličkosti jsem se však přiučila několika věcem, které se mi v budoucnosti mohou hodit:

1) Jestli to je aspoň trochu možné, vyhledej nějakou dobrou duši a požádej ji, ať posadí člun na vodu místo tebe. Nevím proč, ale dohoda s tvrdohlavým přívěsem je téměř nemožná, a on obvykle odmítá jet tam, kam se ho snažíš zacouvat. Toto je ovšem OK, pokud ti nevadí, že svým počínáním krátíš dlouhou chvíli veškerému osazenstvu maríny.

2) Neskákej z člunu na plato užší metru a půl, a to ani když jsi mlád, natož ve věku pokročilém. Ted tuto nerozumnost učinil, a hbitě zahučel z druhé strany do vody (k jeho poctě dodám, že během procesu stačil přeformovat své sebezáchovné vrávorání v elegantní šipku). Vynořil se sice bez brýlí, ale měl kliku, protože je druhý den při odlivu našel.

3) Vždy měj v autě extra oblečení, nejlépe suché, neboť nikdy nevíš, co se může stát (viz předchozí odstavec). Toto zahrnuje dva páry bot; první přijde vhod po spuštění člunu, a druhý po jeho vytažení zpátky na přívěs.

4) Ujisti se, že "špunt" se nalézá tam, kde má být. Přesto, že mě Ted na tohle upozornil hned na začátku, a zdůrazňoval to jako extrémně důležité, sám na to v žáru příprav zapomněl, a Plaváčka málem seslal ke dnu. Naštěstí na to přišel včas, takže Mayday z nového rádia vysílat nemusel. Neodvažuji se pomyslet na to, co by se stalo, kdybych to udělala já...

5) Zrovna tak jako při výuce řízení automobilu, stejné pravidlo platí i o lekcích v ovládání člunu. Nikdy, zdůrazňuji, NIKDY nenech manžela, aby tě to učil! Kdokoliv jiný je lepší, hlavně proto, že na tebe nebude řvát.

Rybařit jsem s Tedem sice nejezdila, to by minimálně jeden z nás zcela jistě nepřežil. Ale pár výletů jsme spolu přece jenom podnikli. V maríně si nás asi dobře pamatovali; po našem příjezdu vždycky všichni přestali konat to, co až do té chvíle konali, a zdálo se, že nedočkavě čekají, čím je pobavíme dnes. Jenže couvat se Ted už naučil, a přípravy k odplutí byly pokaždé stejné: Já si přelepila ústa izolepou, a kapitán se pokoušel nastartovat motor. Ten nejdřív neochotně zaprskal, pak několikrát škytnul, nakonec si pšouknul a zahalil Teda oblakem sytě modrého dýmu. Toto se několikrát opakovalo, a mně bylo jasné, že do bezedné díry, zvané Plaváček, brzy spadne několik dalších tisícovek - tentokrát za nový postrkovač.

V zimě byl můj Mamut vyhoštěn z garáže, a jeho místo zaujalo - hádejte co? No přece člun!

Ale co bych si stěžovala? Vždyť k vylepšení nálady mi stačil pouhý pohled do hlubin mrazáku. To jsem si pak jenom obdivně hvízdla, a sama k sobě hlasitě pronesla:

"Tý vole, to je ryb! Půl deka za stovku..."

Autor: Jarka Jarvis | pondělí 24.4.2017 5:46 | karma článku: 13.74 | přečteno: 289x

Další články blogera

Jarka Jarvis

#MeToo

Kdyby se všechny ženské, kterým šéf složil nevítanou poklonu, nebo jim sáhnul na zadek, postavily do zástupu a vyrazily do ulic, tak nás půjdou milióny, svorně v jednom šiku. Kam se hrabou někdejší prvomájové průvody!

5.11.2017 v 15:30 | Karma článku: 31.45 | Přečteno: 2663 | Diskuse

Jarka Jarvis

In vino veritas

Je to zdraví prospěšné, kalné jako Botič, blahodárně to působí na nervovou soustavu a činnost srdce, chutná to líp než projímadlo, a dostane se to jenom v určitém ročním období. Co je to?

19.10.2017 v 3:00 | Karma článku: 5.94 | Přečteno: 150 | Diskuse

Jarka Jarvis

Jezdí samo

Od let padesátých, kdy na Václavském náměstí stávaly před luxusními hotely okřídlené a ochromované americké bouráky, se projezdilo drahně benzínu. Lidé je tehdy chodili zvědavě okukovat, při čemž závistivě vzdychali.

3.10.2017 v 21:57 | Karma článku: 13.86 | Přečteno: 408 | Diskuse

Jarka Jarvis

Rouškou zastřem si budoucnost...

Historie nás učí, že lidstvo a mír jsou pojmy neslučitelné. Zároveň se však doporučuje, abychom milovali bližního svého, a tak z toho mám v hlavě zmatek. Jak vím, že mi ona milovaná osoba jednou nevrazí kudlu do zad?

17.9.2017 v 23:39 | Karma článku: 15.70 | Přečteno: 196 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Radomír Stárek

Výměna vedení nebo rekonstrukce energetické sítě a omezení vlastnických práv

Máte na Vašem pozemku vedení elektřiny, plynu, vody apod. již několik desetiletí a nikdy jste nedostali žádnou náhradu? Teď svitla naděje majitelům pozemků - obcím i občanům.

20.11.2017 v 19:28 | Karma článku: 16.13 | Přečteno: 419 | Diskuse

Karel Trčálek

A kdy se ultrakatolíci omluví prof. Halíkovi?

Vážený bloger pan Kavka se ptá, kdy se prof. Halík omluví kardinálu Dukovi. Ale když po nějaké osobě chceme omluvu, mohli bychom se jí taky omluvit za to, co jsme na ni nakydali, a nenakydali jsme toho na ni zrovna málo, že

20.11.2017 v 19:01 | Karma článku: 12.37 | Přečteno: 423 | Diskuse

Martin Faltýn

Partajní hrátky

Jistě řada z vás zná britský sitcom Jistě, pane ministře i pokračování Jistě, pane premiére. Je neuvěřitelně nadčasový. I vzhledem k tomu, co nám předvádějí poslanci při svém prvním zasedání.

20.11.2017 v 18:04 | Karma článku: 18.24 | Přečteno: 278 | Diskuse

Pavel Nitka

Všichni chtějí dobro, jen si ho každý představuje jinak

Přiznávám, jsem občas masochista. Občas si prostě vědomě způsobuji utrpení a nevadí mi to. Dokonce si to i užívám. Třeba zrovna dnes. Dobrovolně sleduji ustavující schůzi PS PČR...

20.11.2017 v 16:11 | Karma článku: 27.67 | Přečteno: 770 | Diskuse

Michal Dokoupil

Já, versus šílený čínský otec

Rodinné vztahy a jejich pravidla jsou v Číně, jak je asi většině známo, poněkud komplikovanější než v Evropě. Já se o tom mohl přesvědčit na vlastní kůži.

20.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 21.04 | Přečteno: 667 | Diskuse
Počet článků 27 Celková karma 16.74 Průměrná čtenost 570

Píšu blbě, ale píšu ráda. Navíc jsem politicky nekorektní, nevlastním chytrý telefon, a v důchodu mám tolik času, že absolutně nic nestíhám.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.