Kdepak ty ptáčku hnízdo máš?
Tím, jak se tam dostala, si experti přes ptáky stále nejsou jisti. Jeden z jejich názorů, že si paní Jestřábová třeba spletla dveře, se mi však nezdá. Toho by si přece právoplatní majitelé po návratu domů všimli, podivili by se, co že jim to spadlo do ložnice, a pak by s největší pravděpodobností podezřelé předměty zlikvidovali.
Mnohem přijatelnější je verze, že jeden z orlích rodičů vyloupil jestřábí hnízdo, a písklata přinesl k snědku svým třem potomkům. O králích ptactva je totiž známo, že si občas pochutnají na menších a slabších opeřencích, jestřáby - s nimiž se navíc nemají rádi - nevyjímaje.
Z původních dvou kořistí sice přežila jenom jedna (osud druhé není znám), ale o to víc se měla k světu. Znalci odhadují, že její široce otevřený, žvance se dožadující zobáček vzbudil v dospělých orlech rodičovský instinkt, jenž převládl nad pudem jestřábě zabít a nakrmit jím svá dítka. Jo jo, za dobrotu na žebrotu! Teď se museli starat nejenom o tři, ale o čtyři hladové krky.
Neobvyklá adopce, k níž došlo někdy letos v květnu, nezůstala dlouho utajena, a k hnízdu v Sidney (ostrov Vancouver, Britská Kolumbie, Kanada) se začali sjíždět zvědavci s fotoaparáty, kamerami a dalekohledy.
Nový přírůstek do orlí rodiny, jenž byl pojmenován Stephen Hawking, mezitím nelenil. Okamžitě nasadil lokty, a bez skrupulí se začal řídit heslem "kdo zaváhá, nežere." Fakt, že mu - navzdory přívětivosti adoptivních rodičů, a mnohem větších nevlastních sourozenců - stále hrozí smrtelné nebezpečí, jeho ptačímu mozečku vůbec nedošlo. Inu, nevědomost je blaženost, řekla by teta Kateřina.
A tak rostl, a rostl. K přežití mu zřejmě pomohlo nejenom jeho agresivní chování, ale i hojnost jídla, zejména ryb, které rodiče přinášeli do hnízda.
Ve šťastné rodince se zdálo být vše A-OK. Orlíčata svého menšího brášku nešikanovala, chovala se k němu jako k sobě rovnému, a idylku porušila pouze občasná hádka rodičů. Což ovšem při výchově dětí není nic mimořádného -
zrovna tak jako je všeobecně známo, že od teenagerů se často díků nedočkáš. Tenhle klacek aspoň dostal od maminky pomyslnou facku.
Koncem června nastal čas školních výletů, a Stephen Hawking se poprvé vydal na krátký průzkum okolí. Jeho bystrozrakým fanouškům však neušlo, že projevuje určité prvky typicky orlího chování. Například místo aby seděl někde vysoko na větvi a číhal na myši či jiné potvory, jimiž se jestřábi obvykle živí, tak trajdal po pobřeží a pokoušel se obědvat mořské řasy.
Jak vidět, nezanedbával ani osobní hygienu. Tu pro změnu prováděl v ptačích koupelích, umístěných na zahradách sousedních domů.
Co milého fťáka v budoucnosti čeká, nikdo netuší. Jak zvládne přechod k nezávislosti? Bude se i nadále živit rybami a mršinami, když si o sobě zjevně myslí, že je orel? Nebo se naučí vyhledávat stravu, pro jestřába příznačnější? Pokud ano, pak má dobrou šanci na přežití.
Držím mu palce. Doufám, že eventuálně najde svou skrýš a zázemí, a vnoučatům bude vyprávět o svém dávném dobrodružství v lůně nepřítele.
Jarka Jarvis
Sportem k lékaři
Kdysi dávno, v dobách mého útlého mládí nám příslušní orgánové tvrdili, že sportem se člověk dopídí ke zdraví. Tehdy jsem tomu věřila. Od těch časů však ve Vltavě uplynula spousta vody, a dnes už vím své.
Jarka Jarvis
Hop sem, hop tam: Zkamenělý les
Oblast, kde leží arizonský Petrified Forest, vznikla před více než 200 miliony let. Dovede si takhle dlouhou dobu vůbec někdo představit, když dnešní mladí si myslí, že bezmobiloví babyboomeři žili v hlubokém pravěku?
Jarka Jarvis
Letos to určitě splním!
Kolik lidí si tohle asi říká, poté, co po silvestrovském veselí (a s opicí na zádech) vklopýtá do nového roku? A kdo si na své bláhové záměry vzpomene, když ho přestane brnět hlava od petard a dělobuchů?
Jarka Jarvis
Mozek v kalhotách
Většina orgánů a součástek lidského těla má svoje místo, které mu konstruktér přiklepnul. Ale život není peříčko, a tak se občas stane, že nám vypadnou oči z důlků, spadne sanice na zem, nebo srdce do kalhot.
Jarka Jarvis
Má milá, nic se nebojíš?
S Olšanskými hřbitovy jsme už dlouho přátelé. A nejenom proto, že jsem na ně deset let koukala z okna, přes tehdy ještě nepočmáranou zeď.
Jarka Jarvis
Pionýři, pionýři, malované děti
Dnešní dítka školou povinná nevědí, o co přicházejí. No řekněte sami; jak může nějaký, třeba i ten nejchytřejší telefon v ruce nahradit pionýrský šátek, pečlivě uvázaný kolem krku?
Jarka Jarvis
A hrdý buď...
Často si hlavu lámu, co vlastně znamená slovo hrdost. Zeptala jsem se proto chytrého strejdy Googla, který všecko ví a všecko zná, a on mi to prozradil.
Jarka Jarvis
Svatební cesta ve třech
Jestlipak se pořád jezdí na svatební cesty, teď, když je bída? Nemohu uvěřit že od té, kterou jsme podnikli s mým prvním vyvoleným, uplynulo už 57 let! Ale tehdy stále vládnul socialismus, a chudoba tudíž neexistovala.
Jarka Jarvis
Hop sem, hop tam: Route 66
Že Arizóna je pravých mužů zóna, kde kulky bzučí a krávy cituplně bučí, víme z filmu Limonádový Joe. Dokonce to možná, někdy dávno, byla i pravda.
Jarka Jarvis
Dederónie
Státy vznikají a zanikají, a mapa světa se neustále mění. Často k tomu stačí vzpoura poddaných, kteří vyhodí vládnoucí elitu od koryt (někdy i oknem), a nastolí tu svou, jen tu jedinou.
Jarka Jarvis
Orgán zvaný žaludek
Já nestačím žasnout, co všechno se tady na blogu nedozvím! I když ta poslední informační kapka mě trochu znepokojila; zjistila jsem totiž, že k visícím částem mého těla se přidal i žaludek.
Jarka Jarvis
Kolik přátel máš, tolikrát jsi člověkem
No, já vím že autor to řekl trochu jinak, ale to bylo v dobách, kdy ještě nevynalezli Facebook. Nehledě k tomu, že znalost jazyků dnes už není důležitá. Od čeho přece máme kompjútery?
Jarka Jarvis
Začátek konce světa
Mnoho pesimistů hlásá, že jsme zdárně nastoupili cestu ke konci světa. Dokonce i klimatická Gréta si uvědomila že to, co dělá pro záchranu zeměkoule zdaleka nestačí, a promptně nasadila vyšší obrátky.
Jarka Jarvis
Sysel a jeho pytel
Veřejně přiznávám, že jsem sysel. Tedy ne ten, co se v létě nacpe, pak zmizí někam do tmy, a tam (šťastné to zvíře) tiše prospí celou zimu. Já jsem druh sysla, pro něhož něco vyhodit představuje větší trauma, než návštěva zubaře.
Jarka Jarvis
Šťastnou cestu! (2)
Revelstoke, 28. 12. 2007: Zatím co nám v jídelně servírovali oběd, vepředu v kabině se měnili mašinfírové. A jelikož panu Murphymu už nestačilo pouze vybíjet baterie či kazit počasí, křeslo hlavního strojvůdce obsadil on.
Jarka Jarvis
Šťastnou cestu! (1)
Měl to být výlet našich snů. Z přímořského Vancouveru do Banffu v srdci Skalistých hor, nádhernou krajinou a v luxusu, jímž je vlak Rocky Mountaineer pověstný. Jenže organizace se chopil pan Murphy, a podle toho to i dopadlo.
Jarka Jarvis
Odboráři všech zemí, mějte se!
Nepopírám, že odbory kdysi sloužily svému účelu, a v historii zaujímají důležité místo. Jenže jak je to s nimi dnes, kdy stávky a často absurdní požadavky sahají až k hranici kontraproduktivity?
Jarka Jarvis
Pan doktor Umíto
Páni doktoři a paní doktorky jsou chytří a vzdělaní lidé. Na rozdíl ode mne vědí, co je membrum superius, že slovo pes nutně neznamená sousedovic voříška, a caput nemá s posledním vydechnutím našeho auta nic společného.
Jarka Jarvis
Vraždy v naší ulici
Nedávno mi přistál ve schránce kreslený vtip, v němž se pes ptá kočky: "Znáš ten pocit, když uděláš něco špatného nebo se něčím proviníš, a celý den pak máš výčitky svědomí?" A kočka mu na to odpoví: "Ne."
Jarka Jarvis
Až já půjdu do nebe
Prý tam vedou schody, u brány stojí kádrovák jménem Petr Svatý, a obláčky jsou měkčí než babiččina peřina. Ale to vím jenom z doslechu, a lidi toho napovídají!
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 143
- Celková karma 11,21
- Průměrná čtenost 441x