Rybí tuk - záruka zdraví
Jedny z institucí, které v době mého útlého mládí pečovaly o duševní a fyzickou způsobilost dozrávající generace, byly ozdravovny. Strategicky umístěné v oblastech, dnes známých pod pojmem "klimaticky vhodné" (jinými slovy: doposud nezamořené toxickými zplodinami lidské činnosti), doktoři tam posílali dítka chudokrevná, bleďoučká a hubená, jimž byl pobyt na čerstvém vzduchu vřele doporučován.
Pro mne a brášku vybrali Kamenický Šenov. Roli společníka a hlavního dozorce zastávala máma, jejímž úkolem bylo krotit zdivočelé potomky a nekompromisně dbát na to, aby snědli zeleninu a vše ostatní, co jim šoupli na talíř. Jako kdybychom se zakrátko měli dostavit do jatek na porážku!
I ošetřovatelky plnily svou práci na jedničku. Naši stravu suplementovaly hojným množstvím rybího tuku, který pozitivní výsledky výkrmné kúry opět zdárně negoval. A furt nás nutily chroupat mrkvičku, prý abychom dobře viděli. Sovětští vojáci přece také jedli mrkev a vyhráli válku, protože jejich ostřížím zrakům v řadách nepřítele nic neuniklo.
Moje analytická mysl z toho vyvodila, že k vyhrání války je nutné vypěstovat značnou kupu mrkve. Ovšem já zrovna s nikým neválčila (pokud nepočítám mámu a zeleninu u jídelního stolu), a vidět jako sovětští vojáci jsem tudíž nepotřebovala. Mně stačilo na dálku rozpoznat, zda má přibližující se osoba v pravici lahvičku a v levici lžíci, aby se mi podařilo včas vyklidit pozici.
Z ošetřovatelek jsem měla nejraději sestřičku Aničku. Můj názor zřejmě sdílela i většina rodičů pohlaví mužského; jejich zasněné oči zíraly na Aničku jako na zjevení, zpestřující nudu každodenních rituálů, neboť sestřička Anička byla šťabajzna. Možná právě ona ve mně probudila dřímající básnické střevo, a světové sbírky poezie tak obohatila moje "Ódička na sestřičku Aničku."
Když jsem při večeři Aničce oznámila, že jsem pro ni složila básničku, zachvěla se, chudinka, radostí. Vlídně mě pohladila po hlavě a navrhla, ať jí básničku přednesu. Nenechala jsem se dlouho pobízet, a na celou jídelnu jsem z plna hrdla zahlaholila:
Sestřička Anička,
ta ráda tancuje
a chlapce miluje
jen v posteli!
V místnosti nastalo hrobové ticho. Rodiče, vykrmující svá nedomrlá dítka, ztuhli uprostřed pohybu, Aniččiny tváře zrudly ruměncem mrkvového odstínu, a její laskavý úsměv zmizel jak pára nad hrncem. Sjela mě ledovým pohledem, zalapala po dechu, a když byla zase schopná mluvit, zeptala se mámy, jak mě to vychovává. Poté uraženě zamumlala něco o reakční pomluvě, a s předpovědí, že zraju pro šibenici, jídelnu urychleně opustila.
Netušila jsem, proč se na mne Anička zlobí, ani za co jsem od mámy dostala pár facek. Ještě že jsem si mohla postěžovat svému novému příteli, kterého jsem si tu našla! Ten moje reptání poslouchal se svatou trpělivostí a bez řečí, k ničemu mě nenutil, do ničeho mi nekecal, nikdy nikomu nic nevyžvanil, a navíc s ním byla větší legrace, než s Aničkou.
Jenom škoda, že jsem mu nemohla podstrčit svůj příděl rybího tuku. Ráda bych totiž věděla, jestli by se v něm nejdřív vyválel, nebo ho zblajznul hned.
I se lžící.
Jarka Jarvis
Sportem k lékaři
Kdysi dávno, v dobách mého útlého mládí nám příslušní orgánové tvrdili, že sportem se člověk dopídí ke zdraví. Tehdy jsem tomu věřila. Od těch časů však ve Vltavě uplynula spousta vody, a dnes už vím své.
Jarka Jarvis
Hop sem, hop tam: Zkamenělý les
Oblast, kde leží arizonský Petrified Forest, vznikla před více než 200 miliony let. Dovede si takhle dlouhou dobu vůbec někdo představit, když dnešní mladí si myslí, že bezmobiloví babyboomeři žili v hlubokém pravěku?
Jarka Jarvis
Letos to určitě splním!
Kolik lidí si tohle asi říká, poté, co po silvestrovském veselí (a s opicí na zádech) vklopýtá do nového roku? A kdo si na své bláhové záměry vzpomene, když ho přestane brnět hlava od petard a dělobuchů?
Jarka Jarvis
Mozek v kalhotách
Většina orgánů a součástek lidského těla má svoje místo, které mu konstruktér přiklepnul. Ale život není peříčko, a tak se občas stane, že nám vypadnou oči z důlků, spadne sanice na zem, nebo srdce do kalhot.
Jarka Jarvis
Má milá, nic se nebojíš?
S Olšanskými hřbitovy jsme už dlouho přátelé. A nejenom proto, že jsem na ně deset let koukala z okna, přes tehdy ještě nepočmáranou zeď.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Trojský koník v Evropě. San Marino se stalo základnou ruských špionů
Premium Jeden z nejmenších států v Evropě vzbuzuje čím dál větší pozornost západních tajných služeb....
Jaká práce lidem zbyla? Spolupráci s OpenAI vedou z médií i Financial Times
Financial Times (FT) se stal prvním významným britským zpravodajským médiem, které uzavřelo...
Špehovali, zpřístupňovali trezory. Jak se ruští „krtci“ ve Vrběticích činili
Série výbuchů a incidentů v Evropě, včetně explozí v muničním areálu ve Vrběticích z roku 2014,...
Rušení GPS se vyostřilo. Dvě letadla z Finska do Estonska nedoletěla
Pobaltské země varovaly, že rušení signálu GPS, ze kterého je obviňováno Rusko, by mohlo způsobit...
Pronájem, byt 2+kk, 56 m2
Popelky Biliánové, Králův Dvůr, okres Beroun
12 000 Kč/měsíc
- Počet článků 143
- Celková karma 12,38
- Průměrná čtenost 441x