Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Dederónie

Státy vznikají a zanikají, a mapa světa se neustále mění. Často k tomu stačí vzpoura poddaných, kteří vyhodí vládnoucí elitu od koryt (někdy i oknem), a nastolí tu svou, jen tu jedinou.

K zemím, jež zmizely z atlasů, patří i Dederónie. Pojmenovaná dle košilí ze super moderního materiálu, dnes nám ji připomínají pouze archivované vtipy z rádia Jerevan, plus nějaký ten Wartburg či Trabík, co se doposud nerozpadnul. Do této spřátelené země, pochodující ve stejném šiku pod taktovkou SSSR, naši neustále bdící dozorčí občas pustili i občana s pokáleným kádrovým posudkem.

V červenci 1965 jsem se tam, díky letní praxi, podívala i já. Sbohem, výdejno nářadí v Tesle Hloubětín! Kam se hrabe hledání lochovacích kolíků na tohle dobrodružství.

Naše výprava se skládala z devatenácti studentů strojní fakulty, a dvou asistentů-gardepánů. Kromě mne byli všichni rodu mužského, ale to mi nijak nevadilo. Naopak jsem tušila několik zaručených výhod, a nemýlila jsem se. Vždycky se našel nějaký německý gentleman, který mi odtáhnul z nádraží do ubytovny kufr.

První štací bylo město, tehdy nesoucí jméno jednoho ze dvou známých propagátorů komunismu. A tady se jedna z předpokládaných výhod ukázala být zbraní dvousečnou. V ubytovně pro mne neměli pokoj, a protože na společnou noclehárnu mě šoupnout nemohli, ocitla jsem se někde úplně jinde. Jelikož německy požádat o chleba by znamenalo jistojistě umřít hlady, v přítomnosti spolužáků jsem se přece jenom cítila o něco bezpečněji; ti totiž dederónštinu váleli natolik dobře, že na otázku "kolik je hodin?" nejednou dostali i odpověď.

V továrně, kterou jsme v K-M-S navštívili, jsem byla zjevem víc než neobvyklým. Ve světlemodrých kostkovaných kalhotách a bílém svetru jsem suverénně kráčela obráběcí halou mezi stroji, v nichž proudem tekl řezný olej, a těšila se všeobecné pozornosti vhodněji oděných zaměstnanců.

Následovala Jena, firma Zeiss a planetárium, zřejmě abychom si rozšířili obzory v odlišných vědních oborech. Zpočátku jsem se snažila pozorně naslouchat, ale z průvodního slova se mi podařilo rozluštit pouze několik předložek a názvů planet. Nakonec to dopadlo podobně jako na přednáškách ze statiky - s tím rozdílem, že tady mě probudily závěrečné tóny klavírního koncertu č. 1, a ze získaných znalostí jsem nemusela dělat zkoušku.

Leč v Dederónii jsme nebyli proto, abychom se procházeli po socialistických průmyslových objektech, nebo hnípali v planetáriu. Měli jsme tu i pracovat, a ve warnemündských loděnicích na nás už netrpělivě čekali. Mně hned zkraje nabídli pozici kresličky, jenže v tom případě by mi nic neplatili (ach, ta genderová nerovnoprávnost). Tak to tedy ne. To si raději vyhrnu rukávy a plivnu do dlaní, jak se na studenta, budujícího zářné zítřky, sluší a patří.

Což jsem udělala hned poté, co mi dali zabrušovat ventily. Za dvacet minut si však mistr všimnul mých očividně se zpomalujících pohybů, a trochu nejistě mě pochválil za prvotřídně odvedený výkon. Pak mi, s příkazem ať raději razím číslíčka podal kladívko, ale když viděl, že i při tom se co nevidět zmrzačím, poslal mě mazat grafitem příruby.

Ovšem i tato práce skýtala značné nebezpečí. Odpoledne na mně zůstala bílá akorát bělma mých očí, a cestou do ubikace jsem doufala, že nepotkám nějakého tajného člena Ku-klux-klanu v lynčovací náladě.

Můj nadřízený si brzy uvědomil, že v jeho oddělení nadělám víc škody, než užitku, a ačkoliv slovo "kšá" nepoužil, jeho posuňky jasně naznačovaly totéž. Zbytečně neváhajíc jsem se mu urychleně odklidila z dosahu, a téměř okamžitě zjistila, že ani schopnosti mých spolužáků nejsou plně doceněny. Po zbytek praxe jsme pak společně prolézali koráby - od strojovny přes kapitánský můstek, až po komín.

Zlatým hřebem zájezdu pro mne však bylo moře. Jeden vnitrozemský občan prý, když poprvé uviděl moře, s údivem pronesl: "Ty vole, to je vody!" No, nekecal. Dennodenně jsem vycházela na molo, vstřebávala tu nekonečnou krásu a pozorovala odplouvající lodě, pomalu se potápějící pod horizont (ta Země je snad opravdu kulatá). A v duchu jsem si říkala:

"Ďjó, moře. Kdyby u nás tak bylo moře..."

P.S.: Zda, či kde dělají němečtí soudruzi chyby, se mi bohužel zjistit nepodařilo.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Jarka Jarvis | pátek 14.4.2023 14:30 | karma článku: 14,87 | přečteno: 338x
  • Další články autora

Jarka Jarvis

Sportem k lékaři

Kdysi dávno, v dobách mého útlého mládí nám příslušní orgánové tvrdili, že sportem se člověk dopídí ke zdraví. Tehdy jsem tomu věřila. Od těch časů však ve Vltavě uplynula spousta vody, a dnes už vím své.

12.4.2024 v 11:02 | Karma: 14,39 | Přečteno: 404x | Diskuse| Ostatní

Jarka Jarvis

Hop sem, hop tam: Zkamenělý les

Oblast, kde leží arizonský Petrified Forest, vznikla před více než 200 miliony let. Dovede si takhle dlouhou dobu vůbec někdo představit, když dnešní mladí si myslí, že bezmobiloví babyboomeři žili v hlubokém pravěku?

4.3.2024 v 14:00 | Karma: 10,36 | Přečteno: 196x | Diskuse| Ostatní

Jarka Jarvis

Letos to určitě splním!

Kolik lidí si tohle asi říká, poté, co po silvestrovském veselí (a s opicí na zádech) vklopýtá do nového roku? A kdo si na své bláhové záměry vzpomene, když ho přestane brnět hlava od petard a dělobuchů?

23.1.2024 v 15:30 | Karma: 8,90 | Přečteno: 207x | Diskuse| Ostatní

Jarka Jarvis

Mozek v kalhotách

Většina orgánů a součástek lidského těla má svoje místo, které mu konstruktér přiklepnul. Ale život není peříčko, a tak se občas stane, že nám vypadnou oči z důlků, spadne sanice na zem, nebo srdce do kalhot.

29.11.2023 v 21:55 | Karma: 12,30 | Přečteno: 350x | Diskuse| Ostatní

Jarka Jarvis

Má milá, nic se nebojíš?

S Olšanskými hřbitovy jsme už dlouho přátelé. A nejenom proto, že jsem na ně deset let koukala z okna, přes tehdy ještě nepočmáranou zeď.

20.10.2023 v 7:10 | Karma: 13,53 | Přečteno: 282x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Nemovitosti bez majitele? Rusové chtějí na Ukrajině zabavit přes 13 tisíc bytů a domů

21. května 2024  7:59

Ruské úřady chtějí na okupovaných ukrajinských územích zabavit více než 13 tisíc bytů a domů, které...

Prezident Pavel navštíví Explosii, děti v léčebně i podebatuje ve Vysokém Mýtě

21. května 2024  7:30

Poslední kraj, který v roli prezidenta České republiky Petr Pavel ještě oficiálně nenavštívil, je...

Kolony brzdí provoz na D5 a D8 před hranicemi, důvodem jsou německé kontroly

21. května 2024

Na dálnicích D5 a D8 stojí před hraničními přechody do Německa dlouhé kolony především kamionů....

Neapolí otřáslo zemětřesení. Bylo nejsilnější za posledních 40 let

21. května 2024  6:16,  aktualizováno  6:29

Okolím jihoitalské Neapole v pondělí večer otřáslo zemětřesení, podle agentury AFP nejsilnější za...

Rozdáváme tělové mléko Kind od Mádara ZDARMA
Rozdáváme tělové mléko Kind od Mádara ZDARMA

Kosmetiku Mádara určitě od nás už znáte – potkat jste je mohli veletrhu FOR KIDS v Praze nebo také v nedávném v uživatelském testování, kde jsme...

  • Počet článků 143
  • Celková karma 12,38
  • Průměrná čtenost 456x
Píšu blbě, ale píšu ráda. Navíc jsem politicky nekorektní, nevlastním chytrý telefon, a v důchodu mám tolik času, že absolutně nic nestíhám.

Seznam rubrik